Jdi na obsah Jdi na menu
 


B Nízké jednání

10. 11. 2015

Článek první, nízké jednání


Mluvili jsme o nízkém jednání. Je třeba vysvětlit dostatečně, co je nízkým jednáním míněno.
V první řadě, nízké jednání je nejodpornější jednání, jakého je člověk schopen. Bohužel, protože lidská duše je od narození zapředená v chaosu, krutost a brutalita provází každého jeho životem, dokud se nestane spravedlivým, nebo nezemře. Nízké jednání znamená:


Přetvářka


Kdo se usmívá, i když v jeho srdci je zloba, je červ, hodný zadupání do prachu, ze kterého vzešel. Není hoden lítosti, dobrého jednání, není hoden mírného slova, neboť kdo jedná nízce, je odporným odpadem. Není třeba vůči takovým brát jakékoli ohledy, jejich život nemá jakoukoli cenu. Naopak, kdo vezme život takovému hnusu, učiní dobrý skutek pro svět.


Násilí


Lidé mají násilí coby svou přirozenost. Pokud zabíjejí, mrzačí, mučí, ponižují, není na tom nic podivného. A není třeba je za to ani nenávidět, neboť  nakonec stejně jen vraždí vlastní druh, který by vůči nim samým použil stejné metody. Ovšem zde existují tři výjimky, které je třeba bez slitování
potírat ideálně smrtí.
Tyto příklady jsou, pokud člověk užije násilí vůči spravedlivému, vůči dítěti, vůči zvířeti.
Kdo použije násilí vůči spravedlivému, přenáší válku mezi chaosem a Řádem na naši zem. Takovéto jednání je nepřípustné, neboť spravedliví mají zde na zemi za úkol vytrénovat své duše tak, aby byli silnými válečníky řádu. Kdo by jim v tom chtěl bránit, musí být zničen coby nepřítel!
Kdo použije násilí vůči dítěti, je nejnižším z odporných věcí na zemi. Jeho život nemá jakoukoli cenu, naopak, pouze ukončení jeho existence má hodnotu. Kdo ublíží dítěti, obrací jej k chaosu. Jde o ten samý případ, jako když člověk nedává spravedlivému možnost se připravit na život po světě. Takový to tvor si zaslouží zemřít!
Kdo použije násilí vůči zvířeti, je stejně odporný, jako ten, kdo použije násilí vůči dítěti. Zvíře nelze odklonit od Řádu, neboť zvířata jsou jeho přímými prostředníky zde na zemi, dávají nám znamení a živí naše těla. Proto, kdo zaútočí bez důvodu na zvíře, útočí na Řád, stává se nepřítelem a musí být
zničen.


Netolerance


Kdo se zprotiví řádu, slouží chaosu, stejně, jako člověk buď je, nebo není. Nelze lidi nutit, aby se řídili kodexem, nicméně kdo poruší jeho první zákon, zákon tolerance, je špínou, kterou je třeba vyčistit.
Každý, kdo obývá naši zemi, má samozřejmé právo činit cokoli, co nepoškodí nebo neomezí kohokoli jiného. Cožpak někoho poškodí, nebo omezí, když člověk zvolí netradiční oděv či účes? A přes to i pro drobnou odlišnost ve vzhledu mohou být lidé lidmi suspendování.
Kdo není tolerantní, je typickým člověkem, jaký si zaslouží záhubu. Většina chování je totiž přehližitelná, ale lidé ve své dokonalé sobeckosti, jež páchne, je přehlížet odmítají, neboť nejsou schopni chápat a tolerovat.
Koho snad poškodí, jestliže je člověk sadistou? Masochistu snad? Jistě ne. Jen společnost, zaslepenou falešnou morálkou, kterou lidé vylouhovali přímo z nesmyslu chaosu. Koho poškodí, pokud má člověk pomalovaný obličej, koho poškodí, pokud jeho tvář je tmavší, koho poškodí, pokud člověk říká, co si myslí? Nikoho, zní odpověď. Ale lidé se poškozeni cítí. Tato jejich  blíženost je ovšem nečiní politování hodnými, ale dokonale odpornými. Jejich sebelítost je hnusná a nutí spravedlivého dávit! A co je hnusné, je třeba uklidit a napravit, i kdyby destrukcí.


Udání


Dalším nízkým jednáním, které nemůže být tolerováno, je udání jakéhokoli druhu. Udání je mrzký způsob msty nebo způsob mrzkého získání něčí přízně. Jen málokdo to dělá jen pro vlastní požitek, ale to jsou ti z nejhorších, neb jejich mysl je vedena zmatkem. Proto udavače potírej. Často jsou nazývání krysami, ale to přirovnání pokulhává v tváři v tvář faktu, že krysy varují vlastní druh, ale nikdy neudají. Zákeřný útok ze zálohy není tak zkažený, jako snovat oprátku někomu za zády. Trestem pro ně buď, ať na nich sami visí.


Ignorace


Žijí tací, jejichž myšlení je omezeno pouze na pohodlně získatelné poznatky. Tito lidé nejsou ochotni se sami učit, což je činí slabými. Nejsou ochotni postoupit úsilí, aby získali znalosti a schopnosti či vědomosti. Takoví se ovšem zákonitě musejí stát davem, fotkami ve službách těch, kteří vědomosti, zkušenosti, dovednosti a znalosti mají. Nicméně i ti jsou dnes postiženi ignorací, neboť v touze po zisku své vzdělání omezují jen na obory, které jim přinášejí zisk. Spravedlivý ví, že každá znalost, každá schopnost, každý poznatek, je důležitá. Nicméně rovněž ví, že bez  chopnosti ji aktivně použít je zbytečná. Spravedliví odmítají učení, které nemá smysl nebo je nepoužitelné. Ale sami jsou ochotni se učit nové věci a utvářet si tak celkový pohled na svět kolem. Proto jsou silnější, než lidé.


Zrada


Kdo zradí svého bratra nebo svou sestru a ublíží jemu či ji, je nejen špatný, ale přímo odporný, zasluhující odvržení, pohrdání a spravedlivý trest. Zmiňovat bratry a sestry je možná zbytečné, neboť ten, kdo skutečně věří v Řád, ten nezradí. Zradou je míněno ledasco. Již zmíněné udání je specifickou
zradou. Ale i nevěra v jistém smyslu, lež a přetvářka. Zradíme-li, jsme odpadem, neboť přímé jednání je zásadou, pravidlem i zákonem, když jde o nás, spravedlivé. Lež je podmíněna dobrým úmyslem, jeli mířena na spravedlivého, a racionálním úmyslem, je-li mířena na ostatní. Nevěra nemusí být vždy odporná, neboť zrada vůči nespravedlivým je jen poloviční zradou. Konečně, ti, kteří vás nedovedou pochopit a o to se ani nesnaží, jsou špatní, neb odporují kodexu. Ovšem milují-li vás, bylo by i tak odporné je jen využít. Samozřejmě pouze, pokud jejich cit k vám není produktem manipulace, kterou jste zapříčinili za účelem, jež je vám jasný, a který sledujete. Konečně, nikdo než spravedlivý není schopen upřímné lásky, neboť chaos toto nepovoluje. Je například ulehnutí s jinou ženou zrada? Ano i ne. Ten či ta, jejíž či jejž lásku jste získali, by to měla vědět. Stává se, že si lidé nevyhovují ve všem. Nicméně zde je třeba upozornit na jednu věc. Pokud si
lidé ve všem nevyhovují, nejsou stvořeni jeden pro druhého a takovýto vztah je stejně odsouzen k rozpadu. Volba partnera je důležitá věc. Jak tedy z toho ven? Kdekdo ze spravedlivých, dokonce autor textu, prožil vztahy, které nefungovaly a byly odsouzeny k zániku. Nicméně ke zradě nevěry se nikdy
neodhodlal. Raději ukončil nefungující vztah a navazoval vztahy krátkodobé, za účelem uspokojení.
To je v pořádku, nejde o nevěru, neboť vaše srdce nikomu nepatří. Může být, že nechcete ublížit, ale potřebujete něco jiného. Pak ovšem je lepší pohovořit si s vaší druhou polovičkou. Teprve, když vás nepochopí, jste oprávnění užít zrady. Netrapte se tím, váš protějšek je sobecký, odporuje kodexu a vy
mu nic nedlužíte.


Sobectví


Jedním z bodu řádu je zákon, který říká, že vaše osoba je nejdůležitější. To je pravda a existuje pouze jediná výjimka. Tou jsou bratři a sestry, milované osoby, protějšky, otcové a matky, učitelé*. Vůči těm je třeba zachovávat úctu a být připraven pro ně složit oběti, neboť oni to pro vás učiní také.
Nechci psát zavádějící texty. Sobectví vůči lidem není nízkým jednáním. Prosazení vlastních zájmů je povinnost každého adepta Řádu. Nízkým jednáním je pouze sobectví vůči spravedlivým. Nicméně jde o sporný bod. Kdo je sobecký vůči své rodině (viz článek dále pro upřesnění), není spravedlivý a kodex se jej stejně netýká.